Závodní preventivní péče a proč jí poskytovat
Závodní preventivní péče má být pracujícím poskytována nikoliv proto, že to předpisy nařizují, nýbrž proto, že je to výhodné nejen pro pracovníky, ale zvláště pro zaměstnavatelské organizace. V zemích Evropského společenství si zaměstnavatelé již dávno uvědomili, že zajistit kvalitní pracovně lékařskou péči o pracující se jim velice vyplácí. Analogické stanovisko se postupně rozvíjí i u nás a časem zcela převládne.
V zájmu zaměstnavatele je, aby pracující, které zaměstnává, plnili co nejlépe zadané úkoly, podávali co největší pracovní výkony s minimem chyb a přinášeli mu tak co největší prospěch. Zaměstnavatel si současně přeje, aby v jeho organizaci vznikalo co nejméně nehod a problémů, které by mu způsobovaly finanční ztráty nebo vedly k morálním škodám či k jiným komplikacím (má tedy zájem provozovat svou činnost tak, aby nemohl být postihován za nedodržování předpisů, aby nevznikaly nemoci z povolání nebo pracovní úrazy, aby u jeho zaměstnanců nebyla velká nemocnost či fluktuace atd.).
Při naplňování všech těchto zájmů pomáhá zaměstnavateli náležitě prováděná závodní preventivní péče. V moderním pojetí, uplatňovaném již dávno v rozvinutých demokratických zemích, není lékař pracující „na závodě“ osobou, která by léčila zaměstnance, nýbrž partnerem vedení organizace, který jí ve zdravotnických věcech radí, jak postupovat a jaká opatření realizovat, aby to pro organizaci bylo co nejvýhodnější. Lékař se může významně uplatnit již při přijímání osob do pracovního poměru. V minulosti závodní lékař (nanejvýš) posuzoval, zda je přijímaný pracovník zdravotně způsobilý k výkonu té či oné práce. Tato role zůstává i lékaři závodní preventivní péče, možnost jeho uplatnění je však dnes širší. V nynější době, kdy v České republice existuje určitá nezaměstnanost a s tím spojený nadbytek pracovních sil v řadě oborů a odvětví, může si zaměstnavatel při přijímání nových pracovníků mnohdy vybírat z několika uchazečů. Je pochopitelné, že si bude vybírat toho, který mu bude po všech stránkách nejlépe vyhovovat.
Zaměstnavateli nelze mít za zlé, když kromě kvalifikace uchazeče o zaměstnání, délky jeho odborné praxe, dosavadních pracovních úspěchů atd. bude při výběru brát ohled i na jeho zdravotní stav a fyzickou kondici. Tyto faktory může pro zaměstnavatele posoudit právě lékař (nebo zařízení) vykonávající pro něj závodní preventivní péči. Je zřejmé, že existuje-li několik uchazečů o práci (z nichž žádný nemá vyslovené zdravotní kontraindikace pro její vykonávání), nemusí být všichni pro tuto práci stejně zdravotně disponovaní. Lékař pak může k přijetí doporučit ty uchazeče, kteří mají pro uvažovanou práci ty nejlepší zdravotní předpoklady. Není pochyb o tom, že nebude upřednostňovat osoby, které podle dostupné dokumentace často a dlouho stonají, které nejsou v dobré fyzické kondici, které požívají nadměrné množství alkoholu, jsou obézní, kouří cigarety apod. Praxe již dávno ukázala, že pro organizaci je velice přínosné, když se při výběru nových pracovníků řídí doporučeními lékaře.
Po poradě s lékařem by se na pracovištích měla provádět opatření, která zlepšují práci a pracovní prostředí ze zdravotního hlediska a lékař by se měl podílet na kontrole jejich efektu. Taková opatření jsou souhrnně nazývána ergonomická. Může jít o náležité osvětlení pracovního místa, optimální rozmístění pracovníků v místnosti, nastavení vhodné výšky a polohy sedadel a opěradel, případně i pracovního stolu nebo ovládacích prvků, doporučení těch nejvhodnějších ochranných pomůcek a oděvů, seřízení jasu, výšky a umístění obrazovky počítače, provedení technických opatření směřujících k minimalizaci úniku škodlivin na pracovištích atd. Smyslem těchto opatření není jen snížit váhu rizika při práci, ale zejména omezit nepřiměřenou únavu a případnou nepohodu při práci. Ukázalo se, že tím lze významně zvýšit pracovní výkonnost, snížit počet chybných úkonů při práci, snížit množství prostojů, pracovních konfliktů, úrazů apod. Účinně prováděná ergonomická opatření snižují také fluktuaci pracovníků a většinou i celkovou nemocnost pracujících. Je zřejmé, že tímto způsobem lze účinně zlepšovat hospodářské i jiné výsledky organizace.
Lékař pomáhá zaměstnavateli nalézt nejvhodnější pracovní zařazení zaměstnanců s ohledem na jejich věk a zdravotní stav, případně navrhovat takové změny práce a pracovního prostředí, aby to pro existující zaměstnance bylo ze zdravotního hlediska co nejvýhodnější. i tato opatřeni zpravidla přinášejí prospěch nejen pracovníkům, ale také zaměstnavateli. Také včasné přeřazení pracovníka, jemuž hrozí vznik nemoci z povolání, z práce přinášející určité zdravotní riziko na práci méně rizikovou, které indikuje lékař závodní preventivní péče na základě výsledků periodických preventivních prohlídek, má významný praktický dopad. Organizace se tím zbaví problémů, které by nastaly, kdyby u jejího zaměstnance nemoc z povolání vznikla a byla hlášena, u pracovníka náležité přeřazení na jinou práci zabrání poškození zdraví. V současnosti je uznaná nemoc z povolání pro organizaci značně finančně zatěžujícím faktorem. Přitom postih organizace za nemoc z povolání bude v budoucnosti ještě daleko větší než je tomu dosud a že reálné kompenzace pro nemocné, u nichž byla zjištěna nemoc z povolání, budou v mnoha případech dále omezeny (takový trend by odpovídal našemu přibližování se stavu, který existuje v zemích Evropské unie). Včasné vyřazení pracovníka z rizikové činnosti, je-li důvodné podezření, že se u něj může rozvíjet nemoc z povolání, bude tedy evidentně prospěšné a výhodné jak pro organizaci, tak i pro zaměstnance a lékař, který dokáže takové vyřazení ve správný čas indikovat, bude společnosti přinášet velký prospěch.
Také plnění ostatních úkolů závodní preventivní péče, které uvádí Úmluva o závodních zdravotních službách č. 161, je výhodné pro organizaci i její zaměstnance, i když prospěch nemusí být vždy na první pohled zřetelně patrný. Kupříkladu stanovení a vyhodnocení nebezpečí, které ohrožuje zdraví na pracovišti, může být nákladné a někdy zdánlivě nepřináší bezprostředně žádný konkrétní užitek. Ve skutečnosti však identifikace rizika (např.chemické, fyzikální) vede posléze k jeho odstranění nebo náležitému omezení, což je z morálního i ekonomického hlediska vždy velmi přínosné. Podobně i provádění rozborů pracovní neschopnosti, pracovních úrazů a nemocí z povolání bývá výchozím předpokladem k realizaci opatření, jimiž se tyto ukazatele snižují. o důležitosti poskytování první pomoci, pracovní rehabilitace, poradenství o pracovních pomůckách a bezpečnosti práce jistě nelze pochybovat. A konečně bez významu není ani skutečnost, že náležité zabezpečení závodní preventivní péče je jakousi právní pojistkou, která organizaci zaručuje, že v případě určitých nehod a problémů nemůže být obviněna z nedodržování platných předpisů.
Související informace: